 |
Nejvyšším vrcholem
ostrova je Pantokrator (906 metrů) který se tyčí uprostřed
severovýchodní části ostrova a dává ráz celému regionu.
Od úbočí hory až po mořské pobřeží je rozptýleno více než 60 vesnic,
v nichž žije na 6000 obyvatel. Východní úpatí hory je pokryté
olivovníky a prudce klesá až k moři, kde se pevnina rozpadá v malé
zátoky a pláže s výhledem na pevninu a na albánské pobřeží. Od
mořského pobřeží vedou cesty protínající horské vesničky a směřující
až k vrcholu hory Pantokrator.
Pantokrator
Údaje o výšce nejvyšší hory Korfu kolísají mezi 906 a 914 metry. Na
vrcholek vede asfaltová silnice. Panoráma, které se nahoře otevírá
je velkolepé, za jasné viditelnosti dohlédneme až do Albánie a na
řeckou pevninu. Přírodní ráz této části ostrova je až neuvěřitelně
odlišný od í ostatních částí, což je dáno především nadmořskou
výškou. Sporá vegetace balkánských velehor, ke kterým pohoří
Pantokratoru patří, v sobě skrývá nesporné exotické kouzlo.
Na vrcholku hory stojí vojenské a civilní stožáry s anténami. Větší
vzácností je, že tu najdeme klášter. Unikátní je i vojenský krycí
nátěr střechy klášterního kostela. Kostel pochází ze 17. století a
je obývá ho jediný mnich.
Okolí
Almiros: Malé, velmi klidné středisko vzdálené 1,5 km od
městečka Acharavi. Nádherná, dlouhá, čistá písčitá pláž s pozvolným
vstupem do moře nabízí ideální místo pro rodiny s dětmi. Almiros
Beach patří k nejhezčím plážím severního pobřeží. Nezničená příroda,
výhled na albánské pobřeží lemující pohoří Epirus (2000 metrů) a
několik vynikajících taveren s výbornými cenami.
Antinioti Lagoon: jezero rozprostírající se na 100 akrech poskytuje
domov rybám, obojživelníkům a také ptákům kteří zde mají svou
rezervaci ( 96 druhů ). Jezero Antinioti je chráněnou oblastí.
Acharavi: v antických dobách nazývané Ivi čili mládí. V roce
32 před Kristem byla vesnice zničena a všichni mladí lidé zabiti. Po
této události se vesnice přejmenovala na nešťastné mládí v řečtině
Ahari Ivi.
Přestože současná vesnice je relativně mladá, byly zde nalezeny
zbytky osídlení jak z prehistorického období (3 tis. př.n.l.), z
archaického až helenistického období (pohřebiště).
K nejdůležitějším nálezům však patří vykopávky rozsáhlých římských
lázní, nalézající se cca 500 metrů od vodní pumpy, směrem na Ródu.
Napříč celým střediskem, mimochodem velmi oblíbeným se vine obchodní
třída, kde naleznete nespočet obchůdků, taveren, koktejl barů,
kaváren, cukráren, supermarketů atd.
Na dlouhé písčito-oblázkové pláži jsou k dispozici za poplatek
lehátka, slunečníky a vodní sporty. I přesto, že je středisko
oblíbené a rychle se rozvíjející, stále si středisko zachovává
příjemnou a pohodovou atmosféru. Mezi Acharavi a Almirosem se
nachází vodní park Hydropolis, který jistě ocení nejen děti, ale i
dospělí.
Agios Spiridon:
severní nezalesněný svah hory Pantokrator zde sestupuje ke
skalnatému pobřeží. V blízkosti se rozprostírá malebná písčitá
zátoka Agios Spiridon. Místní kostel se nachází přímo na pláži.
Nedaleko zátoky se nachází most, který vede k jezeru Antinioti, kde
najdeme samostatnou, nádhernou, písčitou pláž Yaliskari Beach,
kterou turisté využívají především jako nudistickou pláž. V této
oblasti nalezneme i klášter Agia Ekaterini (St. Katherine), jenž byl
založen v roce 1713 a kde nalezneme dochované pozoruhodné fresky z
18. a 19. století.
Old Períthia:
Opuštěná benátská vesnička na severních svazích pohoří Pantorátoru
leží v nadmořské výšce 650 metrů. První zmínka o Períthii pochází z
roku 1347 a budovy, které se zde dochovaly
(i když značně poškozené), pocházejí z 15. až 17. století, tedy z
období nadvlády Benátské republiky. Masivní kamenné domy a kostely
svědčí o tom, že v minulosti patřila vesnice mezi blahobytné obce,
její pole se táhla téměř až k moři. Výhodná poloha navíc chránila
obyvatele před útoky pirátů. Když toto nebezpečí pominulo, táhlo to
po druhé světové válce obyvatele dolů k pobřeží, kde založili obec
Néa Períthia (Nová Períthia). Ve Staré Períthii zůstalo pouze
několik málo starých pastevců. Obec tak téměř upadla v zapomnění, a
díky tomu se vyhnula betonovému stavebnímu boomu 70. a 80. let.
Počátkem 90. let tu zahájila provoz první taverna, kterou v roce
1997 následovala další. Za finanční pomoci Evropské unie byla do
vesnice vybudována asfaltová silnice, původní vzhled samotné obce
ale zůstal nedotčen. Snad nejznámější budovou je škola a panský dům
s rodovým erbem. Ze Staré Períthie se stal oblíbený vyletní cíl.
Jednou ročně, vždy poslední červencové nedělní ráno, se zde koná
velmi svérázné procesí s ikonami z hlavního kostela. Tato slavnost
vzdává hold Panně Marii, která, jak místní věří, v roce 1863
zachránila obec před epidemií.
Old Sinies:
je další opuštěná vesnice na severním úbočí hory Pantokrátor.
Vesnice byla vybudována jako úkryt před piráty. Jakmile bylo pobřeží
již bezpečné, obyvatelé tuto vesnici opustili.
Agios Stefanos-Kerasia:
výjimečná, velmi pěkná lokalita ležící na pobřeží jako nejbližší bod
k albánskému pobřeží. Nádherně zelené kopce mizející ve vlnách
tyrkysového moře - to je zátoka s malebnou pláží Agios Stefanos a
Kerasia Beach.
Astrakéri:
Drobná osada s domky rozesetými po olivovníkovém lese, malým molem
pro rybářské čluny a pláží s hrubým pískem. Velmi klidná malebná
zátoka s vynikající rybí tavernou.
Afionas:
se nachází na poloostrově s nádherným výhledem na zátoku Agios
Georgios. Z tohoto místa také můžete vidět ostrov Karavi (z řečtiny,
znamená loď), který byl inspirací pro mnoho mýtů a legend. Podle
jedné z nich se jedná o zkamenělou loď Fajáků. Další legenda vypráví
o královně Pamphlagoně jejíž manžel odjel bojovat s cizí královnou,
do které se ale zamiloval a uprchl s ní na svou loď. Podvedená
Pamphlagona se dovolávala Svatého Mikuláše, který potrestal jejího
nevěrného manžela a proměnil jeho loď včetně posádky
v kámen.
Vesnice Afionas byla osídlena už v 6. století před Kristem, ale
velmi brzo byla opuštěna a znovu obydlena až v 6. století našeho
století. Obyvatelé byli tmavé pleti a pravděpodobně se jednalo o
členy z kmene Mongolů. Dnes je vesnice vybudovaná v tradičním
ostrovním stylu a obklopuje ji nádherná příroda s překrásným
výhledem na otevřené moře.
Agios Georgios (Pagi):
Agios Georgios je velká písčitá pláž v zátoce stejného jména, kterou
omílá čistá, průzračná a studená voda (´Pagi´v řečtině znamená led).
Odpolední vítr ´maestros´ promění hladinu moře v ráj pro
windsurfing.
Na severním konci pláže vede cesta skrze olivový háj na krásnou
vyhlídku, kde se nachází vyhlášená ´Fisherman´s Taverna´.
Paleokastritsa:
Paleokastritsa, která bývala původně přístavem horské vesnice
Lákones, se rozkládá u jedné velké zátoky, která se díky několika
skalnatým poloostrůvkům člení na řadu menších zátok. Pobřeží je
převážně skalnaté, jsou zde ale i malé písečné a oblázkové pláže,
mnohé z nich jsou přístupné pouze na člunu. Mořské jeskyně, které se
skrývají pod strmými útesy, svádějí k prozkoumání. Bujná vegetace
dosahuje na spoustě míst až bezprostředně k vodě, odkud se pak šplhá
vzhůru po úbočích skal, až do výšky několika stovek metrů.
Paleokastritsa je pro mnoho obyvatel Korfu nejkrásnějším místem na
zemi. Oblíbil si již britský vysoký komisař Frederick Adam a jeho
manželka, kteří sem často jezdili na výlety. Aby se sem mohli bez
problémů dostat, dal tu komisař ve dvacátých letech 19. století
vybudovat silnici.
Vypráví se, že v Paleokastritse stával bájný palác krále Alkiona.
Podle Homéra poskytl Alkionos Odysseovi loď, aby se hrdina mohl
vrátit na rodnou Ithaku. Jeho pomoc ale rozhněvala boha moří
Poseidona, který loď proměnil ve skálu.
Jednou z největších historických zajímavostí je byzantský klášter
Panagía Theotókos, nalézající se na největším a zároveň
nejodlehlejším poloostrůvku. Klášter byl vybudován na počátku 13.
století poté, co se na místě zjevila Panna Marie. V klášteře najdeme
několik velmi vzácných ikon a muzeum, kde si můžeme prohlédnout
skelet velryby.
Dnes je celá velká zátoka s poloostrůvky na západním pobřeží rušným
turistickým střediskem. Vedle několika oblíbených písčitých pláží je
zde také řada hotelů, taveren, barů, diskoték apod.
|
